Thajský box je bojové umění pro tvrdé chlapy a vyvíjelo se ve skutečných bitvách.

Thajský box neboli Muay-Thai je bojové umění staré více než tisíc let. Jeho základními "zbraněmi" jsou pěsti, lokty, kolena a nohy, což vlastně platilo odjakživa a platí to i v současnosti. Tento bojový sport vznikl zřejmě během neustálých bojů Thajců se sousedními kmeny Barmánců, Khmérů a Vietnamců, neboť správně zvládnutá technika boje muže proti muži poskytovala velké výhody tomu, kdo ji uměl nejlépe. V tomto století se stal thajský box atraktivním bojovým sportem, v samotné zemi původu je velmi oblíbený a skoro každý Thajec ovládá přinejmenším jeho nejdůležitější základy.

Každý zápas začíná rituálem Vai Khru (tzv. vyhánění strachu ze srdce) a jeho hlavním cílem je, aby se bojovník připravil a plně soustředil na nadcházející souboj s nemilosrdným protivníkem. Poté oba boxeři zamíří do protilehlých rohů ringu, kde jim trenéři udělí poslední pokyny před zápasem. Samotný zápas je rozložen na pět kol po třech minutách s přestávkami o délce jedné minuty a dvaceti sekund. Na konci každého kola je proveden součet bodů a vítěz je pak určen podle celkového počtu získaných bodů, pokud se ovšem každý ze zápasníků udrží do konce zápasu při vědomí; nezřídka se totiž stává, že je jeden z boxerů knokautován a padne bezvládně na podlahu ringu. V takovém případě - stejně jako v klasickém boxu - počítá hlavní rozhodčí do deseti, a pokud se zápasník nezvedne, je zápas automaticky ukončen a soupeř je vyhlášen vítězem.

V České republice se thajský box provozuje na profesionální úrovni a zájem o něj stále narůstá. Ve světě jsou na prvním místě Thajci, Američané a státy bývalého Sovětského svazu, naše země se však drží přinejmenším v první patnáctce těch nejlepších. Svědčí o tom i množství titulů, které si naši bojovníci přivezli z mnoha turnajů, každoročně pořádaných v různých zemích. Úspěchy mají i v kolébce tohoto bojového sportu, v samotném Thajsku.

V posledních letech je ale klasické ryzí Muay Thai obzvláště v Evropě na ústupu a nahrazuje ho styl boje velmi podobný ale už bez loktů, tzv. dlouhých klinčů a někdy i s omezeným počtem kolen. S tímto samozřejmě jako bojovník pocházející z Muay Thai nesympatizuji, ale nezbývá mi, stejně jako  ostatním se přizpůsobit, snažím se ted více ladit boxerské údery a učit se bojovat bez klinčů. Též cítím, jak se vytratily původní duchovní hodnoty reprezentující thajskou školu a Wai Khru, už je dnes na galavečeru možno vidět pouze jako ukázku.

Ruku v ruce s poklesem duchovních hodnot je vidět, že dnešní začínající bojovníci již neuznávají hierarchické rozdělení tak typické pro většinu bojových sportů a umění. Chci zde jen říct, že jsem zastáncem původních hodnot, a jak jsem byl "vychován" svým KHRU Petrem Macháčkem a ostatními bojovníky z Hanuman Gymu, tak i já předávám dál, toto umění osmi končetin po starém způsobu a myslím si, že tak je to správné.